Jako by napsala román… ale pro úředníky ČNB

Plníte si svůj pracovní sen?
Kdybyste mi popsal mou současnou práci před lety, když jsem se čtyřikrát po
sobě neúspěšně hlásila na právnickou fakultu, velmi pravděpodobně bych se od
srdce zasmála. Nikdy bych nečekala, že se k něčemu takovému dostanu.

Nakonec se ale na pátý pokus povedlo a já se pak
propracovala až do Partners, kde mi nabídli, abych jim pomohla založit úplně
novou životní pojišťovnu. To se neodmítá. A pak už se to nabalovalo, po
pojišťovně přišla penzijní společnost. A teď banka.

Je ještě něco, co byste si ráda založila?
Mám za sebou dvě fúze pojišťoven v předchozím zaměstnání, teď tři licenční
řízení na nové firmy, tak jen doufám, že se nedostanu do fáze, kdy budu muset
nějakou finanční instituci likvidovat.

U všech institucí jste zodpovídala za přípravu licenčního
řízení a komunikaci s ČNB. Pokud by se vám rozhodla licenci neudělit, byly by
rázem v sázce stamiliony korun. Bála jste se?
Vždy jsem cítila důvěru akcionářů, takže ne. A i když jde o spoustu peněz,
nakonec zjistíte, že je to vše jenom o tom, načíst si správně všechny předpisy
a podle nich důsledně postupovat.

Velké finanční instituce si na takovéhle projekty, pokud k
nim vůbec najdou odvahu, najímají externí právní a konzultační firmy, které
kolem řízení vždycky dělají obrovský humbuk – asi aby si obhájily svou cenu.
Jenže ono není složité pochopit, co po vás ČNB chce. Nejsložitější je připravit
ty papíry. Připravit je správně a smysluplně tak, aby do sebe zapadaly. A v tom
vám externí poradci moc nepomohou. Proto jsme pojišťovnu a penzijní společnost
stavěli sami. U banky jsme si několik externích vstupů sice koupili, ale dále
je zase rozpracováváme sami.

Dokážete laikovi vysvětlit, co to obnáší?
Gros řízení a vlastně i fungování každé finanční instituce je řídicí
kontrolní systém, vedle něj pak stojí obchodní plán. Já měla na starosti
přípravu prvního. Jde o soustavu předpisů a pravidel, podle nichž následně
pojišťovna funguje. Kdybyste to nechal napsat někoho zvnějšku, zaplatíte za to
klidně tři miliony. Žádost o licenci na pojišťovnu přitom nebyla tak objemná.
První podání mělo zhruba osm set až tisíc stránek, to ještě docela šlo.

Takže jste vlastně napsala Zločin a trest. Dvakrát…
To určitě ne, součástí byla spousta formulářů a excelových tabulek. Během
psaní předpisů pro pojišťovnu jsem se ale dostala do fáze, kdy jsem zjistila,
že si opravdu musím napsat vše sama, protože v již existujících předpisech od
sebe všichni jen kopírují a nedává to smysl. V tu chvíli bylo jediné rozumné
řešení začít od píky.

Šlo to i u banky?
Banka je úplně jiné zvířátko. Pokud se mi někdy zdála pojišťovna jako hodně
komplexní, banka mi vysvětlila, že to tak není. První žádost o licenci, kterou
jsme podávali vloni, měla zhruba patnáct set stran – a už teď vím, že první
doplnění, o které nás ČNB požádala, bude rozsahem minimálně stejně objemné. A
to ještě zdaleka nejsme na konci. Postupně by ale mělo připomínek a dotazů
ubývat, až nakonec nepřijde ani jediná. Věřím, že se do takového stavu
dostaneme někdy na jaře příštího roku. Spustit banku pro veřejnost bychom pak
mohli v létě.

Máte jistotu, že vaše dílo někdo v ČNB opravdu čte?
Lidé v České národní bance to musejí nejen přečíst, ale taky pochopit a na
základě toho, co jim přinesu, dojít ke kvalifikované úvaze, že to bude
fungovat. Pokud jim nevysvětlíte, proč v předpise tom a tom na straně 1203
píšete v řádku 13 to, co v něm píšete, nebo neopravíte výpočet, ve kterém
najdou chybu, máte smůlu.

Není byrokracie moc?
Banka je nejdůvěryhodnější finanční instituce ze všech. Právě proto se na
ni váže tolik regulace. Už je to pár let, ale i v Česku, stejně jako ve světě,
bylo období, kdy krachovaly banky. A z každého krachu vzešla série opatření,
aby se to už neopakovalo. Já ČNB chápu. Musí mít jasno, že dokážeme zvládnout
všechny možné situace, že nebudeme podvádět my, ani že nebude nikdo podvádět nás.
Licence není na pár let, je navždy.  

A teď mi zkuste odpovědět ne z hlediska členky
představenstva banky, ale z hlediska klienta, který nejen v internetovém
bankovnictví musí neustále odklikávat změny obchodních podmínek a souhlasy.
Už i Evropská unie si uvědomila, že informační slepota je čím dál větším
problémem. Je úplně jedno, kolik souhlasů musíte potvrdit, pokud něco na
internetu chcete, odkliknete je a jdete dál. Takže souhlasím, že současný stav
není ideální.

K čemu vlastně bude další banka? Není jich na trhu už
dost?
Po stovkách hodin diskusí jsme se shodli, že dokážeme klien tům nabídnout
něco, co na trhu chybí. Všichni bankéři říkají, že právě ta jejich banka je
jedinečná, u nás by to ale opravdu mohla být pravda, protože bude úzce
provázaná s naší poradenskou a franšízovou sítí. Právně je ale tahle
provázanost strašně těžká na uchopení kvůli bankovnímu tajemství a taky kvůli
tomu, že poradce Partners bude pořád vybírat klientům produkty nejen z naší
banky, ale z celého trhu. Tohle je pro ČNB úplná novinka.

Zmínila jste, že banka je nejdůvěryhodnější instituce.
Důvěra ale nevzniká automaticky. Jak si ji získá nová banka?
Kdybychom neměli víc než desetiletou historii, a především síť finančních
poradců, tak to nikdy nedokážeme. Naši poradci mají dlouholetý vztah s klien
ty, klienti jim věří a my věříme, že budou věřit i naší bance. Tahle premisa se
potvrdila také u naší Simplea pojišťovny i investiční společnosti Partners a
myslím, že to bude platit i pro banku.

Rukama vám každý den projde obrovské množství dokumentů a
informací. Řídíte právní oddělení pro banku, penzijní společnost, pojišťovnu a
finančněporadenskou firmu, dohromady se skoro dvoumiliardovým obratem. Nezdá se
vám o práci?
To ne. Mám kolem sebe skvělý tým lidí, kteří v tom jsou se mnou. Jakkoliv
je moje práce náročná, baví mě. Teď se třeba učím transakční monitoring u
platebních karet a je to nesmírně zajímavé. Pokud by mě nebavila, nebo bych
necítila podporu, půjdu o dům dál. A jakkoliv to může znít pyšně, mám pocit, že
když někde zaklepu, práci dostanu.

Budete řídit právní oddělení banky, až se spustí?
Měla bych, pokud mě schválí ČNB.

Oni vás mohou nechtít?
U každého člena představenstva banky se zkoumá, jestli se do funkce hodí,
jestli má dostatečnou kvalifikaci a odbornou způsobilost. Já jsem sice napsala
licenci, ale nikdy jsem v bance nepracovala. ČNB navíc prověřuje, jestli budu
mít na práci v bance dost času s ohledem na mé další pracovní povinnosti.

Jak zvládáte mimopracovní aktivity?
Snažím se do domácích prací zapojovat děti, jsou starší, takže už to jde. A
taky manžela. „Připadá ti, že je tady nepořádek? Tak ho ukliď, umíš to úplně
stejně jako já.“ Spousta věcí je ale samozřejmě na mně, hlavně těch
organizačních. Vařím, peču chleba. Důležité je nebýt doma perfekcionista, okna
se zkrátka třikrát ročně mýt nebudou. A pak se snažím sportovat. Jezdím do
práce na kole, u toho se báječně rovnají myšlenky. Kdybych nebyla právnička,
masírovala bych lidi. Mám na to kurzy a baví mě to minimálně stejně jako
transakční monitoring.

Zdroj: Heroine

Adblock test (Why?)