Nejdůležitější je komunikace s klientem

17. 2. 2021 |

Největší prostor pro práci s investorem je v samém úvodu, v komunikaci s ním. Hovořím s ním vždy o tom, čemu rozumí, říká investiční specialista Partners Marcel Vanduch.

Nejdůležitější je komunikace s klientem

Loňský rok přinesl investorům mimořádné zisky…
Přes vyšší tržní volatilitu máme za sebou velice úspěšný rok. Loni v březnu
byly trhy stlačené, takže investoři mohli skvěle nakoupit. To je ovšem
krátkodobý pohled. Pro nás je důležitější alespoň pětileté hledisko. Na něm
jsme v dynamických portfoliích mohli vidět průměrné výnosy pohybující se nad 10
% ročně.

Při nastavení portfolia třeba na dvacet let je prioritou
vytvoření kvalitního systému, tedy diverzifikace a následné dosazení vhodných
podílových fondů. Je to zásadnější pohled než „trefit“ krátkodobý vývoj trhu.

Jaké jsou základní parametry pro nastavení portfolia?
Nejzákladnější jsou investiční horizonty a rizikový profil klienta. Není to
ale jen o matematické alokaci a výběru nejlepších titulů. Je to hodně i o
komunikaci s klientem.

Například dynamický dlouhodobý investor může mít portfolio
sestavené pouze z akciových fondů. Nebo využije i drobnou konzervativnější
část, která portfolio lépe vyváží, a díky ní je možné s ním efektivněji
nakládat např. při korekci akciových trhů.

Jak třeba rozložit akciovou část portfolia?
Základ portfolia stavíme na fondech investujících do akcií největších
světových společností z vyspělých trhů. Ideálně zde kombinujeme dvě základní
investiční strategie – hodnotovou a růstovou, které se na trhu dlouhodobě
chovají velmi odlišně, zároveň se ale velmi dobře vyvažují. Na skutečně
dlouhodobém horizontu zhruba 45 let přinášejí obě zhruba podobné výsledky,
hodnotová možná nepatrně lepší. Posledních asi tak třináct let ale zase přináší
vyšší výnosy strategie růstová. Proto neupřednostňujeme jen jednu z nich.

Portfolio je dále vhodné doplnit akciemi z rozvíjejících se
trhů a dlouhodobě perspektivních odvětví.

Čeští klienti jsou ale prý konzervativní a krátkodobí.
Nemyslím si. Samozřejmě se setkáte s klienty, kteří uvažují krátkodobě.

Pokud je zde zřejmá potřeba krátkodobého využití volných
peněz, pak investice do fondů nemusejí být vhodným řešením. Jestli investor
uvažuje o „vyzkoušení“ investice např. na tři roky, tak je potřeba si to s ním
dobře vysvětlit. Protože z krátkodobého pohledu je investice více závislá na
chování trhu a ten nikdy nemůžete zodpovědně predikovat.

Naopak v delším čase již může nastat více tržních situací a
zde se již dá regulérněji měřit přidaná hodnota správce fondu.

Existuje minimální hranice, pod kterou nelze
diverzifikovat, tedy efektivně rozdělit peníze do více aktiv?
Diverzifikace je podle mě naprostým základem investování. Protože ještě víc
než výnos by vás mělo zajímat bezpečí, které spočívá právě v rozdělení
portfolia mezi sektory, regiony a tak dále.

Přijde-li někdo se 100 tisíci korun, tak byste je stejně měl
rozdělit alespoň do dvou fondů.

Na druhou stranu je vhodná efektivní diverzifikace. Když
přijde klient s deseti miliony, nemá smysl rozdělovat např. do dvaceti a více
fondů.

Občas ale růst trhů i několik let táhne třeba jen jeden
sektor.

Jak byste laikovi vysvětlil, proč vůbec investovat do
něčeho jiného, než jsou dnes třeba technologické firmy?
Technologický fond, který využíváme, rostl v posledních deseti letech
tempem 20 až 25 procent ročně. To je skvělé. Ti, kteří do něj investovali před
deseti roky, mají kumulativně navíc asi 450 procent. Z jednoho milionu mají
zhruba pět a půl. Když se ale podíváte na jeho výkonnost od založení v roce
2001, kdy se svezl s prasknutím technologické bubliny, tak uvidíte něco kolem
sedmi procent ročně.

Z toho jasně vyplývá, že nikdy není dobré být jenom v jednom
sektoru. Protože v případě problémů z něj nemáte kam uhnout. Základ portfolia
je třeba stavět stabilněji a technologický fond popřípadě využít jako doplňkovou
pozici.

Zdroj: E15 Magazín

Let’s block ads! (Why?)